Pustá Proseč

"Tichá a klidná vesnička uprostřed hlubokých lesů vábí samotou a svěžím vzduchem k letnímu pobytu. Původně byla tu osada dřevorubců, kteří tu prosekali a vymýtili les. Druhé jméno své Pustá obdržela patrně proto, že byla hrůzami válečnými úplně zničena a zpustošena. Snad patřívala ke tvrzi Mokřické, při níž uvádí se několikráte nějaká pustá ves a pusté dvory.

Nynější osada leží na jih od Nové Paky v úvalu se všech stran lesy obklopeném a na severu uzavřeném prameny potůčků tekoucími k jihu. Ve válce třicetileté byla vypálena a opuštěna, neboť ještě v roce 1654 bylo tu jen 10 čísel a mezi nimi sedm pustých. Osada ta náležela až po naše časy k panství kumburskému. Ve vsi stojí filiální kostel ve slohu barokovém a ze středu jeho šindelové střechy vyčnívá sanktuovník s cibulovitou bání. Kruchta kostelní spočívá na dvou kamenných sloupech, jinak jest výprava chrámu prostá a chudičká.

K osadě patří myslivna a ve vsi bývala od r. 1790 i jednotřídní škola obecná, kteráž však roku 1890 byla přeložena do Kumburského Újezda.

Proseč Pustá tvoří samostatnou místní obec v rozloze 218.46 ha a čítala v r. 1900 22 domy, 120 obyv. české národnosti a r. 1910 22 domy a se 107 obyv., r. 1921 21 dům a 99 obyv. Až do r. 1891 přináležela k polit. obci Kumburský Újezd."

Z knihy Dějiny venkovských obcí na Novopacku. Autoři: Rafael Engelman a František Číp, doplnili a přehlédli Josef Tůma a Edvard Kretschmer. Vydaly Okresní školní výbor a kulturní odbor učitelské jednoty „Budeč“ v Nové Pace. 1931. Vytiskl L. A. Reidl v Nové Pace.